Zlepšení vzhledu, zvýšení kapacity a zajištění lepší důstojnosti je výsledkem rekonstrukce městského hřbitova u sv. Anny v Sázavě. Oprava za téměř tři miliony korun začala letos v lednu a skončila v srpnu. Pietní místo se po úpravách slavnostně otevře 12. října za účasti kardinála Dominika Duky, který v týž den požehná také sklářskou pec v novém Centru sklářského umění v sázavské huti František.
„Projekt zahrnoval rekonstrukci kolumbária a márnice, vybudovali jsme novou kopanou studnu, vsypovou loučku, obecní hrobku, opravili cestičky, oplocení, upravili zeleň, udělala se zpevněná plocha pod kontejner na odpady, nakoupil se nový mobiliář,“ shrnula výsledky rekonstrukce Jana van Bebberová z odboru výstavby a životního prostředí městského úřadu v Sázavě. Celkové náklady se přiblížily ke třem milionům korun, z toho 1,8 milionu korun pokryla dotace se Strategického plánu Leader, který administruje Místní akční skupina Posázaví.
Starosta Petr Šibrava dodal, že zajímavou součástí rekonstrukce hřbitova se stala exhumace ostatků čtyř německých vojáků padlých během druhé světové války. „Sešlo se to úplně náhodou. Na jaře se na nás obrátil Lidový spolek péče o válečné hroby s tím, že jsou na našem hřbitově pochováni čtyři němečtí vojáci. Podle pohřební knihy jsme zjistili, že se jednalo o tři důstojníky a jednoho muže v civilním oblečení,“ řekl starosta. Ostatky všech čtyř padlých byly exhumovány a převezeny na německé pohřebiště v Chebu.
Při své návštěvě Sázavy 12. října bude kardinál Duka dopoledne sloužit mši v kostele Nanebevzetí sv. Anny a odpoledne potom požehná tavicí pec v Centru sklářského umění. To vzniklo rekonstrukcí bývalé sklářské huti František, kterou postavil v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. Po vybudování nových provozů skláren a nových výrobních hal v Sázavě ale její význam klesal a pomalu chátrala. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Její záchranu si vzala za své Nadace Josefa Viewegha, která zde vybudovala jedinečné sklářské centrum s unikátní sbírkou moderního skla, které nabízí také vzdělávací programy pro odbornou i laickou veřejnost. Rekonstrukce huti stála 130 milionů korun a z většiny ji pokryla dotace z Integrovaného operačního programu.
Jaroslava Tůmová
